15 míst co vidět v Uzbekistánu

Chiva

Vnitřní město Ičan Kala je celé pod patronátem UNESCO. Hradby dosahují délky 2.250 metrů, jsou 8–10 metrů vysoké a 6–8 metrů silné, dovnitř lze vstoupit jen jednou ze 4 bran – Bogča darvaza (= Zahradní brána) na severu, Toš darvaza (= Kamenná brána) na jihu, Palvan darvaza (= Zápasnická brána) na východě a Ata darvaza (= Otcova brána) na západě. Ta je také hlavní městskou bránou, za ní sídlí i turistická kancelář, kde je možno si domluvit výlety do okolí.  

Hned za bránou vpravo je medresa chána Muhamada Amina, postavená v letech 1851–1854. Byla to původně největší medresa ve Střední Asii o rozměru 78×60 metrů a 125 cel (hujry), v nichž žilo až 260 studentů po dobu 21 let (3 cykly po 7 letech). Na hlavním portálu je arabský nápis: „Tato krásná stavba bude stát na věky pro radost potomků“. Dnes je v ní špičkový hotel. V jejím sousedství stojí minaret Kalta Minor (= krátký nebo nedokončený). Průměr v základech činí 14,2 metru a z původní plánované výšky 80 metrů bylo nakonec postaveno pouze 26 metrů. Není přístupný veřejnosti. 

Chanská rezidence Kunja ark – přes harém se vstupuje na strážní věž Ak šejch Bobo ze 14. století, je z ní nejhezčí výhled na město. Vedle vstupní brány do pevnosti je vězení Zindan, kde se zavírali odsouzenci na smrt. Naproti pevnosti celou východní stranu náměstí zabírá stavba medresy chána Muhammada Rachima II., který je také známý jako básník Firuz. Dnes je v medrese historické muzeum s množstvím sbírek. Dobrá restaurace v původní budově bazaru Pavlana Kariho, který v roce 1905 nechal postavit chivský kupec Pavlan Karim.  

Nejstarší památkou Chivy je velká Páteční mešita (džuma masžid). Ta byla postavena již v 10. století a dochovala se v podstatě dodnes ve své původní podobě. Modlitební sál o rozměru 46×55 metrů je podepřen 213 dřevěnými jilmovými sloupy vysokými 5,5 metru, pocházejících z různých období, 21 sloupů pochází z 10.–12. století, ostatní jsou mladší. Z modlitebního sálu je vstup na minaret, který stojí přesně uprostřed starého města Ičan Kala. Stejně jako mešita, tak i minaret je nejstarším ve městě. Od ostatních chivských minaretů se liší tím, že je v podstatě bez výzdoby.  

Dvě proti sobě obrácené medresy chána Araba Muhamada (1616) a chána Muhamada Amin-Inaka (1785), paláci Taš Chauli (= kamenný palác), hlavní sídlo chivských chánů. Palác připomíná nedobytnou pevnost s vysokými stěnami, branami a nárožními věžemi, sestává se z celkem 3 částí, propojených složitým labyrintem chodeb. Nejzajímavější části, která zabírá celou severní část, je harém a soukromé obytné prostory chána a jeho manželek. Ve výklenku je umístěn tzv. „černý kočár“, který chán používal k únosu dívek do svého harému. 

Medresa Islama Hodži je dnes muzeem užitého umění a přístupný je i minaret dokončený roku 1910. 

Medresy Mazare Šarif (1905), medresy Atajanbaja (1884), mauzoleum chána Januse (1538–1539) a mauzoleum Sarafjan tvoří západní stranu náměstí, za nímž leží jižní brána Toš darvaza (= Kamenná brána).  

Medresa Šergazichána, kterou v letech 1718–1722 stavělo na 5.000 perských otroků zajatých při obsazení Mašadu.  

Mauzoleum Mahmuda Pahlavana je nejvýznamnějším náboženským komplexem Chivy, za což vděčí tomu, že je zde pohřben oblíbený zápasník, básník a súfický filosof Mahmud Pahlavan, který se v Chivě narodil v roce 1247.  Uprostřed nádvoří je studna, k níž míří všichni svatebčané, neboť pokud se nevěsta v den svatby napije její vody, bude mít do roka dítě.  

V medrese Jakobaje Hodži z roku 1873 je dílna s tradiční ruční výrobou hedvábných koberců. 

• Výlet z Chivy: pevnost Kalajik kala ze 4. stol. př. n. l. se slaným jezírkem (možnost koupání), cca 40 km východně od Chivy. Voda i písek jsou považovány za léčivé a jsou tak využívány (pohybové ústrojí).